Každá apokalypsa potřebuje svoje krysy.
Příběhy většinou nezačínají koncem světa. Jenže na Leru nastává konec světa každých sedm dní, když se jím prožene magická bouře, která srovná se zemí vše, co se nachází mimo ochranné bariéry. Když totiž srazíte z nebes bohy, musíte počítat s následky. Bohové padli před osmdesáti lety. A jejich pád zanechal Ler zjizvený a z větší části — mimo ochranné bariéry — neobyvatelný. Magií kontaminovaná půda, mutace nebo absence povrchové vody nejsou ničím neobvyklým. Mimo města může i jeden špatně nabitý bateriový článek znamenat předěl mezi životem a smrtí. Ne všichni se s tím ale dokázali smířit, a tak hledají způsoby, jak přelstít přírodní i lidské zákony — jako krysy si hledají skulinky, ve kterých můžou přežívat. Jenže co když si někteří lidé začnou uvědomovat, že mezi přežíváním a žitím je propastný rozdíl? A co teprve když si to uvědomí i sami bohové…
–––
Bouře zuřila naplno a lidé se choulili ve svých maringotkách s oprýskaným nápisem Cirkus nočních můr. Jak trefné… Nejspíš se modlili. Corvus sice nevěděl ke komu, když své bohy dobrovolně svrhli, ale zkušenost ho naučila, že podobné zvyky nejdou vykořenit tak snadno, jak by se mohlo zdát.
– ukázka z knihy
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.