Islámská rozpínavost

Al-Káida, Usáma bin Ládin, World Trade Center 11. září 2001, džihád, šaría, burky, kamenování – tyto a nejen tyto pojmy si dnes kromě Koránu obvykle vybavíme v souvislosti s islámem. Jeho problematika je však mnohem košatější. Během patnácti století své historie se islám konstituoval nábožensky, zakořenil mocensky a prosadil teritoriálně. Rozšířil se z Blízkého východu daleko na západ do Evropy i na jih do Afriky a Asie a dostal se do kontaktu s jinými náboženskými systémy. Jeho expanzi provázelo násilí a tento neblahý rys se v islámu projevuje dodnes. Fenoménu islámského násilí, jeho zrodu a projevům v konfrontaci s jinými konfesemi se věnuje řada expertů a politiků po celém světě. Martin Janeček se jím zabývá řadu let a v této publikaci shrnul výsledky svých studií a vlastních zkušeností. Porovnává různé formy islámu a způsoby jeho uplatnění v zemích, kde je státním náboženstvím, s metodami, jakými infiltruje do jiných kulturních prostředí. Soustřeďuje se především na projevy agrese – ozbrojené i duchovní, a čerpá z nich objektivní i subjektivní argumenty pro naléhavé varování před islámskou rozpínavostí.

Dr. Martin Janeček (nar. 1942 v Praze) odešel v r. 1964 do zahraničí a usadil se ve Francii, kde získal občanství. Na pařížské univerzitě vystudoval dějiny, dějiny umění a mezinárodní vztahy. Po dosažení doktorského titulu působil jako učitel na škole výtvarných umění v Orléansu a v Paříži, od r. 1976 až do důchodu pracoval na francouzském ministerstvu školství. Od r. 1979 žije střídavě v Praze a Paříži. Publicisticky se angažuje v problematice vztahů s muslimským světem, který důkladně poznal během svých cest od Maroka až po Malajsii. Své poznatky a názory publikuje ve francouzském a českém tisku (Prostor, Křesťanská revue, Proglas, Slovo z Jeruzaléma), je též členem redakce serveru Eurabia.